
Evropská unie se dlouhodobě profiluje jako lídr v oblasti udržitelnosti a snahy o dosažení klimatické neutrality. Přesto v největších ekonomikách EU přetrvává zásadní rozpor: dotace na služební vozy s fosilními palivy nejen že převažují nad podporou elektromobilů, ale dokonce ji výrazně převyšují. Jak je to možné a jaký to má dopad na přechod k čisté mobilitě?
Podle nedávné studie organizace Transport & Environment (T&E) utratí daňoví poplatníci z pěti největších zemí EU ročně celkem 42 miliard eur na dotace pro služební vozy poháněné fosilními palivy. Tyto dotace zahrnují daňové úlevy, odpočty DPH a další finanční výhody, které nejsou dostupné pro soukromé vlastníky vozidel. Největšími hráči v této oblasti jsou Itálie s ročními dotacemi ve výši 16 miliard eur a Německo s 13,7 miliardami eur.
Služební vozy tvoří až 60 % všech nových registrací automobilů v Evropě, a právě tato vozidla, často velká a energeticky náročná SUV, jsou hlavními příjemci těchto štědrých dotací. Řidiči těchto aut získávají roční daňové výhody, které mohou dosahovat až 8 900 eur na jedno vozidlo ve srovnání se soukromými vlastníky.
Na druhé straně barikády stojí podpora elektromobility, která, ačkoli je stále více podporována, zaostává za rozsahem dotací fosilních vozů. Například v roce 2022 Německo poskytlo na elektromobily dotace ve výši přibližně 1,2 miliardy eur, což je výrazně méně než objem dotací pro služební vozy s fosilními palivy. Francie vynaložila přibližně 800 milionů eur na podporu elektromobilů, zatímco Itálie zůstala na úrovni kolem 200 milionů eur. Španělsko přispělo částkou asi 300 milionů eur a Polsko pouhými 50 miliony eur.
Země | Roční dotace na služební vozy s fosilními palivy (v miliardách eur) | Roční dotace na elektromobily (v miliardách eur) |
---|---|---|
Itálie | 16,0 | 0,2 |
Německo | 13,7 | 1,2 |
Francie | 6,4 | 0,8 |
Polsko | 6,1 | 0,05 |
Španělsko | 0,0 | 0,3 |
Tyto údaje jasně ukazují, že evropská politika v oblasti podpory vozidel stále nahrává fosilním palivům. Firmy, které se rozhodují o obnově svého vozového parku, mají větší finanční motivaci investovat do vozů poháněných tradičními palivy než do elektromobilů. Tento stav zpomaluje přechod na udržitelnou mobilitu a staví EU před výzvu, jak sladit politiku dotací s cíli udržitelnosti.
Přechod na elektromobilitu vyžaduje silnější a dlouhodobou podporu, která by mohla změnit trh. Pokud by EU začala více upřednostňovat dotace pro elektrická vozidla a omezila podporu fosilním služebním vozům, mohla by podpořit růst trhu s elektrickými vozidly a zrychlit dosažení klimatických cílů.
Závěrem je jasné, že současný rozdíl mezi podporou fosilních a elektrických vozidel je nepřijatelný, pokud má Evropa dosáhnout svých cílů v oblasti emisí a zelené transformace. Je na čase, aby se evropské vlády postavily této výzvě čelem a zaměřily se na podporu, která skutečně podpoří přechod na čistou energii.
Zdroje: